top of page

Megatrendy

7

Společenské a ekonomické změny

Generační výměna a změna hodnot

 

Do vedoucích pozic a k moci se budou dostávat generace s výraznějším vědomím zodpovědnosti k přírodě, životnímu prostředí a sociálním nerovnostem. Tento proces budou provázet projevy vzteku a agresivity. „Generace nedostatku“ (žijící a vyrůstající v komunistickém režimu a krátce po jeho pádu, která upřednostňovala materiální hodnoty) je postupně nahrazena „generacemi blahobytu“ – těch, kteří již vyrůstali v materiálním dostatku. Těmto generacím pouhá snaha vydělat peníze již nedává smysl. Dojde ke snížení významu hmotného majetku. Pocit smysluplné práce, kvalita života, kultura, energie a zejména čas budou nejvyššími hodnotami, mnohem důležitějšími než peníze. To je významný faktor sdílené ekonomiky.

Změny způsobů práce

 

Bude vzrůstat podíl práce na dálku „na síti“ a „digitálního nomádství“. To umožní výhodný
a bezpečný odchod lidí z metropolí do menších měst s vyšší kvalitou života a nižšími náklady. Jedním z nich jsou i Karlovy Vary a to je pro ně veliká příležitost získat nové vzdělané a schopné „osadníky“, kteří přinesou do města znalosti, dovednosti a ekonomickou sílu.


Robotizace a automatizace povede k přesměrování spíše ke tvůrčím a projektovým typům práce. Lidé budou moci v řadě profesí pracovat odkudkoli v prostředí profesních komunit, blízko přátel
a rodin. Do práce už nebudeme chodit s „píchačkou“, nebude vymezená blokem osmi hodin
a pracovní týmy nebudou rozdělené na autoritářské mocné šéfy a pasivní podřízené plnící jejich úkoly. 


Na pracovním trhu budou postupně přibývat novodobí živnostníci, kteří se budou nechávat najímat na krátkodobější projekty a seskupovat se podle potřeby do různých týmů. Budou se moci snadno přesouvat nebo budou prostě pouze propojeni komunikačními technologiemi. To jim umožní flexibilitu, svobodu a možnost měnit vícekrát za život své povolání i místo pro život.
S tím bude souviset potřeba kvalitního celoživotního vzdělávání.


Práce doma však není ideální, proto budou vznikat nové typy pracovních hubů a coworkingové prostory uprostřed sídel v dostupné vzdálenosti domovů. Developerské projekty velkých administrativních budov nebudou už dávat smysl a to změní podobu měst směrem
k polyfunkčním srostlým strukturám, blíže k lidskému meřítku budov a veřejných prostranství.

Změny ve vzdělávání a výchově

 

V systému vzdělávání a přístupech dojde k radikálním změnám v obsahu a formách výuky. Vzdělávání už nebude chápáno pouze jako příprava na povolání, lidé se budou vzdělávat déle
a častěji v průběhu života, což jim umožní flexibilitu práce a sebenaplnění. 


V souvislosti s technologickými změnami, digitalizací a robotizací a změnami ve způsobech práce dramaticky vzroste význam nových dovedností. Vývoj událostí bude vyžadovat lidi, kteří se dokážou výborně orientovat ve světě informací, komunikovat, spolupracovat a rozvíjet to, k čemu mají předpoklady a v čem jsou dobří.


Zásadní bude dovednost přicházet s nápady a uvádět je v život. Základem úspěchu bude kreativita, rychlost a jednoduchost. Memorování neužitečných znalostí ve školách definitivně skončí.


Na významu budou vzrůstat humanitní obory, které pomáhají lidem orientovat se v hodnotách
a trénují morální a etické jednání a které z historie přinášejí ponaučení pro budoucnost. Jsou základním zdrojem kritického myšlení, díky kterému lidé dokáží lépe a bezpečněji pracovat
s informacemi, zodpovědněji rozhodovat, jednat, chápat svět v souvislostech a žít ve společenství. Nicméně i technické obory musí být nutně rozvíjeny na obdobných základech a principech.


Kritické myšlení bude považováno za otázku národní bezpečnosti. Kvalitní vzdělání dostupné všem vrstvám společnosti je základním nástrojem prevence chudoby a její reprodukce.

 

 

 

Tvorba měst, městský život a bydlení

 

Trendem dalšího rozvoje evropských měst bude odklon od monofunkčních území a od idejí modernistického města 20. století a návrat k polyfunkčním městským strukturám. Nutnou podmínkou pro další koncepční rozvoj měst je nastavení vhodných nástrojů pro iniciační
a flexibilní systémy územního plánování. Územní plánování nesmí být souhrnem zákazů
a omezení, ale nabídkou možností a otevíráním potenciálů. To platí velmi silně i pro situaci v ČR. Trendem v urbanismu měst bude obytné město, „15 minutes walkable city“ – město krátkých vzdáleností s kombinací různých funkcí dostupných pěšky do 15 minut a bezpečně, zejména pro děti a seniory. Čtvrti by měly mít lokální centra, propojená městskou i příměstskou hromadnou dopravou s vysokou frekvencí spojů.


Hledání vnitřních rezerv, zahušťování měst a jejich „recyklace“ bude opačným trendem oproti dosud sílící suburbanizaci, která se ukázala jako neudržitelná a škodlivá (monofunkční zóny na okrajích měst, neúměrné nároky na městskou infrastrukturu, absence veřejného života, neexistující služby, nízký počet kulturních aktivit, vizuální jednotvárnost, časové ztráty při dojíždění, nutnost vlastnit více dopravních prostředků, vyšší produkce emisí…). Zahušťování měst se stane hlavní cestou ke zlepšení kvality života, k identifikaci obyvatel s místem, kde žijí, nástrojem k odvrácení úpadku měst a k efektivnímu fungování a správě technické infrastruktury a související občanské vybavenosti.


Rozpínání měst do krajiny bude významně omezováno (nejdražší způsob výstavby, nákladná údržba infrastruktury zatěžující veřejné rozpočty, zastavování cenných přírodních ploch) ve prospěch zachování přírodního prostředí v okolí měst, jehož dostupnost a kvalita bude spoluutvářet „dobrou adresu“ pro bydlení ve městě.


Budou se klást stále vyšší požadavky na obytnost, přívětivost, bezpečnost a rozmanitost veřejných prostranství jako základu městské struktury. Dopravní infrastruktura se začne více chápat nikoli jako určující základ, ale jako služba pro základní městskou strukturu. 


S ohledem k budoucí deglobalizaci a digitalizaci se promění trendy – do měst se začne vracet výroba a pozbudou významu rozsáhlé administrativní projekty. 


Zástavbou vnitřních periferií a brownfieldů ve městech se logicky propojí městské struktury, dopravní i sociální vazby.


Ve výstavbě se budou aplikovat ve stále vyšší míře nové poznatky a technologie, principy udržitelnosti, ekologie a zelenomodré infrastruktury. Podstatná nebude pouze realizační cena, ale s ohledem na ceny energií získá na důležitosti budoucí provozní náročnost objektů a možná variabilita jejich budoucího využití.


Snahou bude přicházet s vysoce kvalitními novodobými řešeními, s využíváním moderních materiálů a technologií, a to i v rámci historických měst. 


Trend růstu cen nemovitostí bude nadále společensky neudržitelný. Bydlení jako základní lidská potřeba už nebude moci být nadále předmětem investic a finančních spekulací, které jsou jednou z hlavních příčin vysokých cen nemovitostí. Trh s nemovitostmi se v budoucnu neobejde bez rozumné míry regulace. Zvýšení dostupnosti bydlení podpoří změny legislativy a digitalizace agend souvisejících s výstavbou, kterou urychlí.


Výhodou je, že řešení kritické situace může vzít z velké části do svých rukou samospráva a lokální ekonomika. Pomůže i návrat k družstevnímu bydlení a nové formy komunitního bydlení
a nekomerčního developmentu (např. typu Baugruppe). Doplňujícím faktorem odvrácení negativního trendu budou nové investiční možnosti, které přirozenou potřebu lidí investovat odkloní od nemovitostí směrem k investování do rozvoje lokální ekonomiky. Na rozdíl od investování do nemovitostí, které nepřináší žádnou přidanou hodnotu, a naopak podporuje bytovou krizi, to bude jeden ze zdrojů prosperity a motivace lidí ke kreativitě, inovacím
a podnikání.

 

 

Sdílení

 

Princip, jehož vliv bude posilován ekonomickou výhodností a motivací snižovat spotřebu zdrojů
a minimalizovat dopady lidských aktivit na životní prostředí. Trend sdílení souvisí se světonázorovou změnou nově přicházejících generací, které upřednostňují svobodu, nezávislost
a mobilitu, které jim globalizovaný svět a technologické změny a změny způsobu práce umožňují. Vzrůstá zájem jednotlivců raději si pronajímat nebo půjčovat zboží místo toho, aby si je kupovali, aby je vlastnili, spravovali a udržovali. Tuto starost přenechávají nově vznikajícím službám, které kromě globálních hráčů budou mít významnou roli i v lokálních ekonomikách. Když nic nevlastním, mohu zastaralé věci snadno měnit za nové a předávat je dál do oběhu. Význam hmotného majetku bude ubývat a za skutečné bohatství bude považován čas, zážitky a prožívání života, informace a nabyté znalosti a dovednosti.

 

Decentralizace

 

Decentralizace se pravděpodobně stane principem, který bude určující pro různé oblasti lidské činnosti a infrastruktury. 


Bude docházet k decentralizaci znalostí a dovedností v souvislosti se změnami způsobů práce
a s nimi souvisejícími přesuny nových rezidentů z velkých měst do menších měst a obcí a na venkov. Velká města a univerzitní centra budou nadále místy získávání vzdělání, znalostí, dovedností a sociálního kapitálu. Ti, kteří jimi projdou, se však budou ve stále významnější míře vracet zpět tam, kde mají kořeny, nebo osidlovat pro ně nová místa, která jim nabízejí požadované hodnoty a atraktivity pro spokojený život. Nové způsoby práce to budou umožňovat. Tento trend přináší řadu pozitivních faktorů pro rozvoj regionů a venkova. 


Decentralizace se bude projevovat také v oblasti veřejné správy. Přiblížení veřejné správy občanům bude přinášet ve výsledku zkvalitnění a zefektivnění jejích výkonů. To bude posilovat lokální odpovědnost a motivaci občanů k zapojení a aktivitě v místě, kde žijí.


V důsledku nutných změn v energetice se změní podoba energetického mixu. Místo několika velkých, státem ovládaných zdrojů pro všechny budou přibývat lokální obnovitelné zdroje energie. Decentralizace v tomto případě bude probíhat na různých úrovních od měst a obcí přes soustavy budov až po jednotlivé veřejné i soukromé objekty. V této oblasti lze předpokládat výraznou akceleraci výzkumu a inovačních aktivit včetně nových obchodních modelů z důvodu globální shody na naléhavosti tématu. 


Shrnutím lze říci, že decentralizaci je možné považovat za žádoucí princip, přinášející řadu příležitostí k inovacím, pozitivním společenským změnám, nezávislosti a bezpečnosti.

 

 

Destabilizační faktory

 

Pokud bude i nadále pokračovat dosavadní trend přehlížení chudoby a jejích dopadů, bude dále vzrůstat majetková nerovnost a neprostupnost společenských vrstev, která vede k reprodukci chudoby a „zakonzervování“ společenských pozic. Bohatí budou mít dobré předpoklady dále bohatnout a chudí budou zůstávat chudými, rezignující na možnost překročit stín své vrstvy a na úspěch. Cestou k řešení bude kvalita a dostupnost vzdělávání všem společenským vrstvám
a dobře navržený systém včasné sociální pomoci, který dokáže odvrátit propad níže v krizových situacích. Tyto dva stabilizační pilíře budou muset být prioritou zejména pro Karlovarský kraj, protože nyní téměř čtvrtina jeho populace jsou členové tzv. „strádající“ třídy, která postrádá všechny typy společenských kapitálů – nedostatečně kvalifikovaní lidé bez práce nebo pracující
s nízkým příjmem, bez úspor na nenadálé výdaje, neznají se s nikým vzdělanějším
a kvalifikovanějším, nemají kolem sebe nikoho, kdo by jim v kritické situaci mohl pomoci finančně, nebo jim poradil s finančními a právními otázkami. Jsou to často lidé těsně před důchodem nebo v důchodovém věku a zároveň mladí vycházející ze školy nepřipravení nebo
s nedokončeným vzděláním.


Na našem území bude nadále probíhat hybridní válka. Její dopady jsou na první pohled neviditelné, přesto významné. Fronta je otevřená v každé domácnosti, v každém počítači nebo chytrém telefonu. Dezinformační kampaně ovlivňují myšlení a jednání, významně ovlivňují ekonomiku a politiku v naší zemi. Ohrožují demokracii, polarizují společnost, podněcují strach
a nenávist a vytváří podmínky pro populismus a zneužívání moci. Na první pohled to jsou „velká témata“, ale ve výsledku určují každodenní život a atmosféru v našem městě. Účinnou obranou je vzdělání, schopnost práce s informacemi a kritické myšlení. 

bottom of page